Klec není vězení aneb proč by ji každý pes měl mít?Jste klecař nebo ne? Svět pejskařů je rozdělený na 2 tábory a každý má své pádné argumenty. Kdyžse to ale dělá dobře (srdcem), je i malá klec obrovským pomocníkem nedocenitelných rozměrů. Jakna to a co nepokazit? K čemu je klec dobrá?Klec může sloužit psovi jako bezpečné místo, když má zůstat doma sám (pro bezpečí chlupáče izbytku domácnosti). K naučení odpočinku a jeho dostatečné relaxaci po práci. Sloní službu takyprokáže, pokud nastanou zdravotní problémy a pejsek musí zůstat v klidu a regenerovat po operaci či úrazu.A vděční za ni budete i při jízdě autem nebo při pobytech v hotelu, když budete chtít s čistýmsvědomím odejít na snídani. Zkrátka, bezpečná bouda, kterou složíte na placičku se neobyčejně hodíčastěji, než byste si mohli myslet. Nevěříte? Jak naučit psa na pobyt v kleci?Zavřít prostě psa dovnitř a odejít je nejlepší cesta do pekel. Pes musí mít klec spojenou s příjemnýmpocitem, s místem odpočinku, s volbou bezpečí. Jakmile klec postavíte na vhodné, klidné místov bytě (ideálně někam do pokojného rohu s výhledem na přístupové/únikové cesty), dejte do ní pohodlný pelíšek, nějaké hračky a nechte ji otevřenou. Dost pravděpodobně ji půjde pes sám od sebe navštívit, a jestli ne, hoďte mu dovnitř párpamlsků, abyste ho k tomu motivovali. Doporučujeme dovnitř dávat posléze i misku s krmením.Teprve po nějaké době, cca 14 dnech, kdy pes chodí ochotně a rád dovnitř, můžete zavřít dvířka.Poklidně a na chvíli. Zůstaňte poblíž klece a dělejte obvyklé věci, aby si chlupáč uvědomil, že je tonaprosto v pořádku. Klidně mu dovnitř opět nachystejte pár odměn. Do klece doporučujeme pohodlnou matraci, nejlépe ortopedickou, která zároveň pečuje o zdravíkloubů čtyřnohého parťáka. Skvělou cestovní volbou jsou ale taky polštáře do přepravky.Oceníte i na cestáchDůležitým pomocníkem je klec i pro aktivní cestovatele. Ať už se chystáte na závody, výstavu (kdemůže pes v kleci pokojně odpočívat, než půjde do kruhu), na delší jízdu autem nebo třeba nadovolenou, je klec bezpečnou variantou na zadní sedadla nebo do kufru auta. Přináší pocit jistoty, žesi váš chlupáč neublíží a že si bude umět vždy dostatečně odpočinout. Místo klece kenellku?I to může být řešením. Je o něco lehčí na přenášení, látková verze se dá úhledně složit a spoustu psůuklidňuje přítmí, které uvnitř panuje díky plným stěnám kenellky. Hodí se taky do auta, kde alenezaručuje při nehodě takovou bezpečnost jako klec (nebo speciální hliníková klec). Větší zklidněníposkytuje pro pejsky se sklony k separační úzkosti, kteří se uvnitř cítí v soukromí. Lépe snášejísamotu, neničí věci a ani sebe. Snadněji si zvyknou prostě čekat na páníčka ve své útulné boudičce. Vyberte správnou velikostPes by si měl umět lehnout v kleci pohodlně na délku tak, aby měl od čumáku a ocasu ještě kousekvolného místa. Měl by mít možnost se v kleci pohodlně postavit a otočit. Pokud máte malého pejska,nekupujte obrovskou klec pro jeho pohodlí – většinou mu příliš velký prostor právě na klidu nepřidá.Volte velikost opravdu na míru proporcí parťáka.Přes všechnu snahu existují psi, kteří se jako kouzelník dokážou z klece dostat. Nejčastěji se jimpodaří zuby změnit rozteč mříží, odsunout plechovou podlážku a protáhnout se škvírou. Nebo umíotevřít jednoduchou západku na dvířkách. Myslete na to a případně zajistěte bezpečí psa namaximum.Jak vidíte, klec má mnoho užitečných funkcí, které správný pejskař dokáže ocenit. Zároveň je dobrýsluha, ale zlý pán – strach z klece nesmí ovládnout situaci, protože se velmi špatně odnaučuje. Hlavníje tedy při nácviku nic neuspěchat, neudělat chybu a pak si jen užívat pocit skvěle vychovaného psa.

Bunda či vesta?! To je oč tu běží! Koukáte na stránky 4dox, vybíráte si to správné tréninkové nebo pejskařské oblečení a zaskočila vás rozhodovací paralýza? Máme pro vás 5 super tipů, které vám pomohou vybrat si ten pravý 4dox kousek do šatníku. Bundu, vestu nebo raději 2v1 …? Bunda je skvělá volba! Rukávy jsou zakončené náplety, takže rukáv hezky sedí a drží zápěstí v teple. Vlastně celá bunda vám zajistí příjemný tepelný komfort. To je i tak trochu její nevýhoda. Protože když se začne na jaře oteplovat, v jindy příjemné softshellové bundě začne být teplo. To je ten pravý okamžik na vestu. Vesta je praktický kousek. Má všechny vymoženosti bundy až na ty rukávy. Díky tomu v ní bude o něco chladněji. Při správně zvolené velikosti ji ale můžete obléknout na mikinu nebo klidně nějakou bundu.  V této kategorii už zůstává jen bunda 2v1. Je to jednoduše bunda s odepínacími rukávy. Cenově absolutně nejvýhodnější oblečení v naší nabídce. Máte bundu, která vás zahřeje a ochrání v chladu i dešti. A když si apríl pohraje s počasím, vysvitne dost intenzivní sluníčko, tak odepnete rukávy a je vám zase “tak akorát” v dokonale padnoucí vestě. Nebojte, není to nějaký kočkopes nebo krysoholub, je to námi už léty ověřený perfektní kus oblečení. (Dáme za něj i tlapku do ohně.)  Je lepší nabíraná kapsa nebo zipová? Toť otázka... Nabíraná kapsa je hodně prostorná, snadno přístupná a určitě velmi praktická, pokud se s pejskem věnujete nějaké aktivitě (sportovka, dog puller, nosework aj.) nebo s sebou na vycházky berete více věcí. Zipová kapsa je rozhodně elegantnější, takže v takovém oblečení můžete se psem vyrazit klidně i do víru velkoměsta. Zároveň je střih bundy se zipovou kapsou trochu více projmutý ;) Něco navíc!Takovou třešničkou na dortu jsou pak doplňky k oblečení - pamlskovník do kapsy, dvojkapsa na sáčky, vyjímatelné světýlko. Jestli něco z toho nutně potřebujete? ROZHODNĚ ANO. Pamlskovník do kapsy je taková neprosákavá kapsa v kapse, kam si můžete dát i vlhké nebo trochu mastné pamlsky. Je připevněn pomocí patentků, takže se dá kdykoliv vytáhnout, vyčistit a podobně. Dvojkapsa na sáčky je tuze praktická záležitost. Drobnější kapsička s gumovou průvlečkou je přišitá na vnější straně jedné z předních kapes. Strčíte do ní celou roličku sáčků a už nikdy je nebudete hledat rozmotané po kapsách. K čemu vám bude vyjímatelné světýlko? No přece abyste trefili domů! Nebo abyste třeba trefili klíč do zámku. Světýlko máte po ruce, má 3 intenzity svícení, ve tmě budete vidět a dost snadno se budou hledat “bobky” po vašem chlupáčovi. A abychom nezapomněli, tak je nabíjecí! ;)  Náš tipTu nejdůležitější radu jsme si schovali na závěr. Určitě řešíte, jestli nebude lepší mít jeden kus oblečení, místo vytoužených dvou. Jestli raději nevybrat tu praktickou barvu, i když se vám líbí ne zcela praktická mintová. No, věřte nám, je lepší si koupit přesně takový kousek (nebo kousky), po kterém toužíte. Protože ho stejně z hlavy nedostanete…  

Co je pro psa odměnou a jak ho motivovat?Proč mě ten pes neposlouchá, když mám tak voňavé pamlsky? To je častá otázka nezkušených psích majitelů. Inu proto, že o tuhle odměnu nestojí. Protože odměnu si pes určuje sám. Jak poznat, o co má zájem a co vše ho motivuje? Smysl odměnZadarmo ani kuře nehrabe. I my lidé chodíme do práce proto, že za ni dostaneme peníze, protože ty jsou v danou chvíli pro nás nejzajímavější. Dostávat výplatu v podobě piškotů by nás asi nebavilo. A přesně o tom je i motivování psů. Způsob odměny (motivaci) vždy určuje pes. A může se poměrně dynamicky měnit v závislosti na situaci a náladě. Je potřeba neusnout na vavřínech a kreativně odměny přizpůsobovat požadavkům psa. Jedině tak si získáte jeho 200% pozornost.  Co je tedy odměnou?Možností je opravdu hodně. Nejčastěji jsou to u psů pamlsky. Můžou to být ale i hračky, hra samotná (míček zajímavý není, ale přetahovaná ano), slovní pochvala, sociální interakce (s jiným psem, podrbání od majitele) nebo taky odměna prostředím – dovolím psovi jít něco očichat a prozkoumat, když mě poslechne.  Odměny podle prostředíPokud jde o trénink v náročnějším prostředí, mohou se odměny lišit podle toho, v jakém je pes rozpoložení. Na cvičišti mezi neznámými psy se nemusí cítit váš pes tak jistě, aby se s radostí zakousl do přetahovací hračky, jako to za odměnu děláváte doma. Měkké pamlsky mohou být žádanější před tvrdými, protože je rychleji sní a nemusí být ve střehu, kdo mu je přijde ukrást…A pokud je někde v blízkosti háravá fena, bude jedinou odměnou pro vašeho samce to, že za ní poběží a na všechno ostatní se vám vykašle. Jak vybrat správné pamlsky?Pokud váš pes bez problému reaguje na pamlsky, máte zpoloviny vyhráno. Jenže, jaké vybrat? Zohlednit byste měli zdravotní požadavky vašeho parťáka (věk, diety). A taky prozkoumat složení těch komerčně vyráběných. Jestli tam není moc tuků, sacharidů a dalšího. Dále je důležitým aspektem velikost pamlsku. Pro čivavu 2 cm kuličky asi nebudou ideální odměnou. Důležité je i to, jakým stylem krmíte – barfaři preferují sušené pamlsky nebo syrové/vařené kousky, před extrudovanými. Stále více pejskařů si v dnešní době pamlsky peče doma samo v troubě – jednoduše rozmixují maso a to nejlepší, co psovi chtějí přidat (vitamíny, semínka, oleje, ovoce…) a upečou to na plechu jako tenký plát, který si pak libovolně rozkrájejí na kousíčky. Tip: Pozor! Pamlsky by neměly obsahovat barviva, konzervanty, ani soli. Věnujte pozornost složení taky pokud zvíře trpí nějakou alergií.  Super jackpotPři práci se psem budete také často potřebovat super jackpot, velkou odměnu za opravdu dobře odvedený výkon nebo zkrátka bonus na závěr tréninku. Hodí se třeba při trénování několika cviků v řadě nebo když učíte nějaký obzvláště náročný povel (sebekontrolu při tréninku s druhým psem, nehonění zvěře, apod.). V takovém případě se výjimečně nebojte sáhnout třeba po kousku tvrdého sýru, vařených kuřecích srdíčcích nebo extra radostném podrbání a mazlení. Držte se ale pravidla, že odměna je chuťovka, která nemá psí pozornost na 10 minut odlákat úplně jinam (jako třeba žvýkací kost). Žebříček oblíbenosti a pamlskovníkDoporučujeme postupným předkládáním různých pamlsků sepsat si třeba na papír, po čem prahne váš parťák nejvíce a co si dá spíše rád a co nerad. Může se vám to hodit v situacích, kdy budete opravdu potřebovat, aby poslechl. A ke všem těm dobrotám budete určitě potřebovat i správný pamlskovník, který bude ladit s vaším psím parťákem! 2 je málo, 3 je mocBěhem tréninku a odměňování (třeba i když odcházíte z domu a zanecháte psovi dobrotami naplněnou interaktivní hračku) byste měli vždy zohledňovat množství v celkové krmné dávce. Čím víc pamlsků, tím menší porce do misky. Jinak si zaděláte u psa na obezitu, cukrovku, vysoký cholesterol, kloubní problémy a trávicí obtíže. Takže budete mít možná perfektně vycvičeného parťáka, ale s tučným účtem za veterinu. Odměna, kterou nechceteV mnoha situacích se pes odmění vlastně sám, i když to zrovna nechcete. Když už je pro něj trénink náročný a on prostě odejde – právě se odměnil tím, po čem v danou chvíli nejvíc toužil, tedy svobodou (uvolnění z pozice je často nejjednodušší odměnou, kterou mu můžete nabídnout).  Pozor na negativní odměnyOdměnou může být i vaše pozornost, když dělá něco, co nechcete. Štěká jako pominutý, nadáváte mu za to, že po vás skáče, že něco rozkousal/roztahal, když přijdete z práce domů. Tomu se říká negativní odměna a pes tyto věci bude opakovat tak dlouho, dokud mu za to budete věnovat pozornost. Negativní odměna mu pomáhá dosáhnout toho, co chce. Proto si vytváří „zlozvyky“, které se nesnadno odnaučují – protože za ně dostává vaši pozornost, která mu tolik chybí. Práce s problémovými psyPro psa, který má z něčeho strach (třeba pes za plotem) může být v tu chvíli odměnou uvolnění nepříjemné situace. Například povolením vodítka. Buďte kreativní a přemýšlejte o odměně (neboli o tom, co by zrovna radši chtěl) v každé vteřině práce s ním. Sledujte jeho řeč těla a pes udělá, co vám na očích uvidí.  Co jste o odměnách nevěděliVětšina majitelů si myslí, že pes vnímá jako odměnu pohlazení po hlavě. Většině psů je to ale spíše nepříjemné. Pokud psa takto odměňujete po přivolání, do budoucna se nejspíš bude zastavovat asi půl metru od vás, aby se této odměně-neodměně vyhnul. Většina bull plemen je také nadšených, když může běžet za jinými lidmi a vlastní majitele neposlouchá – protože je pro ně největší odměnou sociální interakce s člověkem a je jim jedno, jestli je to jejich pán nebo cizí člověk. Pozor na luring! Nebo-li navádění, pro spoustu psů ve spoustě situací není „utíkající odměna“ odměnou. Odměny z povinnostiPsi jsou jedni z mála tvorů, kteří pracují často i za odměny, o něž nestojí. Protože své lidi milují a protože občas přijde lepší odměna. Stává se pak, že pes, který skvěle poslouchal a byl dokonale vycvičený je najednou „lenivý“ a vůbec se mu nechce, povely mu hrozně trvají. Může to být proto, že si pamlsky bere spíše z povinnosti. Víc mu jde o radost, kterou vám dělá, ale už si zvykl, že mu ji neprojevujete jinak, než piškotem, nastrčeným před nos. Snězení odměny spousta psů považuje také za splnění povelu, ne za odměnu. Rada na závěrPamlsky, i ostatní odměny, během tréninku obměňujte. Pro psa tak budou neustále zajímavé, nikdo nechce celý život polykat za dobře odvedenou práci stejný kousek piškotu. A dobře svého psa sledujte. Trénink je neustálý dialog mezi vámi a dobrý majitel svému psovi naslouchá.

Jak si vybrat plemeno?Jaký pán, takový pes. Jenže jak si vybrat toho pravého psa, který k vám přesně zapadne? A kde ho vlastně sehnat? Poradíme ideální plemeno psa pro začátečníky i na co si dát při samotné koupi pozor. Genetika ovlivní jen něcoNěkdy prostě otevřete atlas psů. Někdy potkáte životní psí lásku v parku a někdy dlouze hledáte a nemůžete se rozhodnout. Hned na úvod je třeba podotknout, že každé plemeno má sice určité povahové predispozice, ale velkou část toho, jaký pes bude, tvoří výchova a výcvik, který mu dáte. I z bernského salašnického psa může být skvělý obranář a hlídač. A nebo z yorkšíra sportovec, pro kterého budete potřebovat spoustu hraček.  Musíte vědět, co chceteNejprve si musíte uvědomit, co od psa očekáváte a chcete. Klidně si to sepište na papír. Chcete chodit na hory? Nebo hledáte parťáka na gauč, který vydrží dlouhé hodiny doma sám? Možná toužíte ve svém životě něco změnit a začít se víc hýbat, takže máte chuť vyzkoušet nějaký psí sport. Je důležité si uvědomit, jestli chcete parťáka do rodiny s dětmi (a jestli chcete štěně k malému dítěti nebo už jsou děti větší), jaké máte zkušenosti a časové možnosti. Pokud pracujete víc jak 10h denně, asi nebudete mít úplně chuť rozčesávat několik hodin týdně srst plemene náročného na údržbu… Ideální pes pro začátečníkyExistují plemena, která jsou natolik lidumilná a chápavá, že jsou vhodná i pro pejskaře s minimem zkušeností. Patří mezi ně třeba zlatý retrívr, kavalír king charles španěl, yorkshirský teriér, pudl (i když ten vyžaduje pravidelnou údržbu srsti) nebo bišonek. Podle posledních výzkumů menší psi mají lépe cvičitelný mozek, chcete-li se vrhnout na výcvik a trénink. Větší plemena jsou ale vyrovnanější povahy. Pár tipů o plemenechObecně se dá říci, že ovčácká plemena milují práci a potřebují zaměstnat hlavu. Stejně jako nejinteligentnější kolie, se kterými je důležité se něčemu věnovat (třeba pasení ovcí), aby nezkoušely vymýšlet hlouposti. Lovecká plemena (včetně oblíbeného výmarského ohaře) nejsou šťastná zavřená x hodin doma a když už jsou venku, často je jejich přirozený lovecký pud nutí honit, co se dá. Poslední výzkumy ukazují, že všichni příslušníci teriérů jsou jednak paličatí a tvrdohlaví, jednak více podezíraví vůči lidem a nemusí jim důvěřovat stoprocentně, jako jiná plemena. Bull psiMezi teriéry patří i americký stafordšírský teriér a stafordšírský bulteriér. Ti jsou sice šlechtení pro bezmeznou lásku k lidem, často to ale znamená, že nejsou tak přátelští k ostatním psům nebo potencionálním „narušitelům smečky“, takže je s nimi potřeba umět pracovat na socializaci a komunikaci mezi psy (abyste neměli problém projít kolem plotu se sousedovic psem). Z toho důvodu je nutná větší sebedisciplína a důslednost. Tip: Pokud hledáte do začátku skvělý pamlskovník, okoukněte ten náš. Kromě krásné designu je jeho přední kapsa neprosákavá a skvěle sedí na těle, takže z něj pamlsky nevypadávají. Pouze pro zkušenéMnohaletí chovatelé potvrzují, že některá plemena nejsou pro nezkušené pejskaře vůbec vhodná. Jako třeba saarlosův vlčák nebo československý vlčák, rotvajler, kavkazan, cane corso nebo akita inu. Jsou to plemena s velmi specifickými genetickými předpoklady a složitou povahou, takže vyžadují od majitelů velkou míru empatie a ochoty s nimi nějak pracovat. Pokud vás lákají právě tato plemena, zkuste si o nich nejprve popovídat s jejich chovateli. Velikost psa hraje roli Pořizujete si prvního psa a nemáte představu nad rozpočtem?Nevadí! Pojďme si říct kolik jaký pejsek může stát. Pokud zvolíte malé plemeno, je jasné, že zaplatíte za jídlo a pamlsky méně než za bernardýna. To samé platí i třeba u vodítek a jiných popruhů. Samozřejmě čím míň materiálu, tím menší cena.  Teď to pojďme vzít z hlediska zdraví. Pokud volíme většího psa, může zde nastat problém s kostrou. Přeci jen nosit na nožkách tolik kilo není sranda. Pokud nastanou problémy, můžeme na veterině nějaké ty stovky nechat. Někteří drobečci mohou být zase přešlechtění a musí používat různé doplňky stravy. Jako u většiny, každé má své pro i proti. Volte proto podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.  Pes s pp versus pes bez "papírů"Ať už se rozhodnete pro jakékoliv plemeno, zkuste si nejprve najít chovatelské stanice v Česku a kontaktovat je. Popovídejte si s nimi o plemeni. Poradí vám mnohem víc, než kdejaká encyklopedie. Psi s PP, neboli papírem původu, splňují genetické předpoklady povahově i fyzicky. Jsou uchovnění. Jsou pravými příslušníky svého plemene. Pokud si koupíte psa bez PP, nemáte jistotu plemenných předpokladů ani zdravotních predispozic. Pes bez papírů je pes vždy vnímán jako „kříženec“, a to i přesto, že majitel tvrdí, že rodiče štěněte byli s PP. Majitel si ale buď nedal tu práci psa uchovnit (a porušuje jeho množením smluvní podmínky a podmínky klubu) nebo jeho pes má nějakou povahovou či genetickou vadu, která znemožňuje pustit ho do chovu a dál své geny šířit ve jménu plemene. Množírny?Na poptávku „levných plemen“ reagují nejčastěji množírny. Produkují kvanta štěňat v nevhodných podmínkách, která pak prodávají jako konkrétní plemeno za málo peněz. Bohužel jsou stále lidi, kteří taková štěňata kupují. Přebírají je od chovatele na benzínkách, nevidí vůbec rodiče štěněte, netrápí je, že jejich pes nemá PP a jsou rádi, že mají své vysněné plemeno. Už ale nevidí, že právě finančně podpořili držení psů v malých klecích s nevyhovující hygienou, kde feny obvykle rodí jako na běžícím páse až do naprostého vyčerpání. Pro maximální zisk majitelů. Takové štěně vás bude v drtivé většině případů na veterině stát mnohem víc, než pravé štěně plemene s papírem původu. A dost často z krysaříka nakonec vyroste dobrman. Pomozte opuštěnýmPokud už nechcete psa s PP, zajděte raději do útulku, kde čekají tisíce opuštěných „kříženců“, kteří dokážou svou vděčností předčit mnohá lidská očekávání. Zaměstnanci útulku své svěřence většinou dobře znají a dovedou vám poradit, jaký pes se k vašemu životnímu stylu hodí. Ať už se rozhodnete pro jakéhokoliv nového parťáka, pokud jsou pro vás začátky složitější, neváhejte požádat o pomoc nejbližšího psího trenéra ve vašem okolí. Někdy stačí jen málo, aby se váš společný život s pejskem o sto procent zlepšil, proto je lepší, svěřit se do rukou odborníka. Nakonec se tak i z vás stanou odborníci na psí trénink a povahu a budete si moci troufnout na ta složitější plemena.Tip: Většinu základní výbavy pro čtyřnohého člena rodiny najdete bez problémů u nás ;) 

Typy obojků a jejich výhody Mezi nejzákladnější vybavení pro pejsky patří obojky. Věděli jste, že existují různé druhy a pro každého chlupáče je vhodný jiný? V našem článku vám představíme, jaké najdete u nás na 4dox a v čem jsou nenahraditelné. V nabídce máme celkem 4 typy. Klasický obojek Prvním a zároveň nejoblíbenějším druhem obojku je klasický. Hodí se téměř pro všechna plemena, méně vhodný je pro psy, kteří mají obvod krku stejně velký jako obvod hlavy. Můžou ho tak snadno svléknout. Pro takové parťáky je bezpečnější obojek polostahovací.  Klasický obojek se snadno rozepíná a zapíná díky pevné plastové sponě s vysokým obsahem pryskyřice. Spona vydrží i ve velké zimě, dokonce i v -20 °C. Kroužky, které na ně používáme, jsou nerezové. Takový kroužek se nevytáhne, ani nepraskne. Obojek na krk psa snadno nastavíte pomocí plastové posuvky, utahujte vždy tak, abyste pod něj mohli volně vsunout 1 až 2 prsty (dle velikosti plemene). Nabízíme také sponu a posuvku z kovu pro ty, kteří z jakéhokoliv důvodu nechtějí plast.  Polostahovací obojek Dalším typem je obojek polostahovací. Je vhodný pro lekavé pejsky a pro psy, co mají hlavu a krk se stejným obvodem. Ti by si klasický obojek mohli snadno stáhnout. Nebojte, díky důmyslnému střihu obojek parťáka neškrtí. Je velmi bezpečný. Přetahuje se přes hlavu a klasicky se připne na vodítko. Na krku můžete opět velikost nastavit pomocí posuvky. Posuvku na tento obojek doporučujeme určitě pro mladší pejsky/štěňata nebo pro psy, kteří výrazně mění srst či kondici. Uzavřený obojek  Dále u nás najdete obojek uzavřený. Nemá sponu, což je jeho velká výhoda. Je velmi pevný a bezpečný. Nevýhodou je o trochu horší manipulace. Na krk se navléká tak, že se co nejvíce povolí, nasadí a znovu utáhne. Je vhodný k trvalému nošení, protože neustálé nandávání a sundávání je časově náročnější. Ideální je i pro hlídací psy nebo psy vykonávající službu. Obojek pro lovecké psy Posledním typem je obojek pro lovecké psy. Je vhodný pro psy s ukončeným růstem. Mezi jeho konce je všitá pevná, pružná guma. Na koncích obojku jsou 2 kroužky, na které se zapíná vodítko. Smyslem je snadné stáhnutí pro případ, že za něj pes v lese někde uvízne. Není možné ho ušít s posuvkou, takže se nedá povolit. Je tedy vhodný pro dospělé psy. Ideální pro lovecké psy, psy pracující v lese nebo záchranné (záchranářské) psy. Na VŠECHNY NAŠE OBOJKY vám na přání vyšijeme jméno, tel. číslo a symboly, třeba tlapky. Aby byl chlupáč vidět v šeru i v zimě, lze na všechny typy obojků přišít reflexní lemovku, která odráží světlo až do vzdálenosti 200m.  Univerzální štítek Jestli nechcete jméno a telefonní číslo vyšít na obojek, můžeme nabídnout praktický štítek. Ten snadno s pomocí suchého zipu zapnete na cokoliv, co nosí váš čtyřnohý parťák (obojek, postroj). Díky tomu máte pejska bezpečně označeného a neztratí se.  Proč obojek od 4dox? → Šijeme pomocí plochých, bezpečnostních švů, které se skládají z několika stehů. Pokud porušíte jakýkoliv jeden nebo i několik desítek stehů, obojek se nikdy nerozpáře a zůstane pevný. → Používáme pouze spolehlivé komponenty a kroužky. Nezrezaví, nevytáhnou se a ani neprasknou. Zůstanou pejskovi celý život. → Vyšijeme na obojek jméno chlupáče, a především telefonní číslo. To zajistí, že když se ztratí, má šanci se co nejdřív dostat k vám zpět domů.   → Popruhy jsou české výroby, testované na tah a trh.

Pořizujeme nového psa Uvažujete o novém členovi domácnosti? Možná máte doma seniorního psího parťáka a rádi byste mu pořídili kámoše. Máme pro vás tipy na to, co teď frčí, co pořídit do začátku, co vám ulehčí první dny a na co nezapomenout. Ať už se jedná o štěně nebo o dospělého chlupáče. Mít co jístZákladem výbavy je miska na vodu a krmení, úměrná velikosti štěněte. Může vám stačit obyčejná plastová, do budoucna je ale určitě lepší nerezová, ideálně se stojánkem proti posouvání. Většina psů totiž jinak s miskou obejde celou místnost, než ji vylížou k vlastní spokojenosti. Pro dospělé větší psy je pak praktická miska na podstavci, která je umístěná výše nad zemí (přiměřeně k výšce psa). Na vodu se doporučuje miska keramická, protože z kovové misky se do vody uvolňují ionty, které mohou měnit chuť a vlastnosti vody. Nezapomeňte si pořídit i misky na cestování, které jsou skladné a velmi praktické. Budou se vám hodit. Mít kde spátDalším nezbytným bodem je pohodlný pelíšek. Dobře si předem promyslete, kam ho umístíte. Pro nově příchozího psa by měl poskytovat pocit bezpečí a klid. Takže by neměl být uprostřed všeho dění, ne u topení ani v průvanu a zároveň by neměl být v zastrčeném temném koutu. Někteří pejsci jsou víc vystresovaní a ocení pelíšek ve tvaru boudy, kam se schovají celí (obzvláště, pokud máte doma další psy nebo malé děti). Pelech by měl být dobře vypratelný a velký tak, aby se do něj pes vešel na délku i když se vleže pohodlně natáhne. Klidně pořiďte pelíšky dva a rozmístěte je různě po bytě. Třeba jeden k posteli a jeden do obýváku. A to i v případě, že chcete, aby váš parťák spal s vámi posteli. I tak ocení vlastní pelech, kam si vleze, když bude chtít klid. Vy jej oceníte například při cestování, kdy bude mít chlupáč jasno v tom, kde je jeho místo. Začínáme s vodítkemMalé štěně na vodítko obvykle ještě nebývá úplně dobře zvyklé. Doporučujeme rozhodně pro začátek nevodit pejska na natahovacím flexi vodítku – díky samonavíjecí vlastnosti si pes neuvědomí, kdy tahá a naučíte ho do budoucna krásně tahat. Na prozkoumávání světa je skvělé delší vodítko, na kterém má psík větší svobodu, ale neztratíte nad ním kontrolu (ideálně stopovačka). Pro naučenější chlupáče je pak skvělé přepínací vodítko, které lehce přizpůsobíte situaci – na kratší vzdálenost u nohy do ruchu velkoměsta, pro případ potřeby lze přenastavit na různou délku (2m nebo 3m). S vodítkem nikdy necukejte! Pes si negativní zážitek cuknutí spojí s vodítkem a do budoucna bude tuhnout stresem, kdykoliv ho na vodítko připnete. Zničíte si u něj důvěru a naučíte ho „před vodítkem“ táhnout pryč do bezpečí. Obojek nebo postroj?Pro úplně malá štěňata je ideální obojek vhodné velikosti. Jakmile trochu poporoste, pořiďte parťákovi raději postroj, který je šetrnější k jeho krční páteři. Správně zvolený postroj psovi neškodí a nepřekáží ve vývoji. Nesmí mu ale omezovat pohyb lopatek nebo mu stlačovat dýchací trubici. Nejlepší je, když je pes zvyklý na obojek i postroj a umí hezky chodit na obojím. Hračky a kousáníTak jako lidé, i štěňata mění mléčný chrup za trvalý. Toto období (mezi 4. a 7. měsícem) obvykle provází intenzivní touha něco kousat. Skvělé jsou proto hračky pro štěňata, které jim poskytnou úlevu. Pozor, dokud nenaroste pevný, trvalý chrup, se štěnětem se při hře přetahujte raději  jen velmi jemně a opatrně.  Pravidelný režim je důležitýPsi potřebují pravidelný režim. Jistota, že se vstává ve stejnou dobu, nejprve se jde ven, pak snídaně (nebo naopak), pak jde páníček pryč. Přijde, dělá stejné věci a vnáší do dne řád, to je pro psa nesmírně uklidňující. Pomáhá to dospělým i štěňatům. Po příjezdu domů rovnou začněte vybraný řád provozovat. S malým štěnětem choďte ven nejprve i v noci, aby opravdu pochopilo venčení venku a všechny ostatní úkony opakujte s železnou pravidelností. Malé štěně potřebuje zpravidla krmit 4-5x denně. Berte ho pravidelně na procházky, hrajte si ve stejnou dobu. Uvidíte, že si u vás rychle zvykne. Nezapomínejte už od prvního dne štěně zvykat postupně na samotu. Chvíle o samotě pozvolna prodlužujte, po minutách. Předejdete tak palčivému problému většiny pejskařů – separační úzkosti, která když vznikne, špatně se odbourává. Zbavit psa separační úzkosti je často běh na několik měsíců i let.

Letní paraziti u psa  Paraziti v létěKlíšťata útočí naplno. Skoro se zdá, že na vás při procházce vyskakují z trávy a i přes kvalitní antiparazitika často očesáváte ze svých psů hejna černých teček po návratu domů. Přemýšlíte, jestli nezvolit jiný přípravek? A co ti ostatní parazité, kteří v létě na vašeho psa číhají? Klíšťata vedouSamozřejmě jsou klíšťata tématem číslo jedna. Číhají v trávě, až půjde kolem teplokrevný živočich, aby se napila krve a přenesla děsivé nemoci na lidi i na psy. Jedině po napití je totiž samice schopná naklást až 4000 vajíček. Z nich se vylíhnou larvy, které se také přisávají na teplokrevné živočichy, ale jsou tak malé, že si jich většinou nevšimnete. Následují nymfy, které rovněž sají krev větších savců. Ty se pak přemění v dospělá klíšťata. Celý tento proces trvá až 3 roky. U nás se nejhojněji vyskytuje klíště obecné. Miluje vlhké a teplé počasí a vyleze nejvýše do 1 metru. Na hlavu ze stromu vám rozhodně nespadne. Říká se, že ve velmi krátce sekaném trávníku se necítí dobře. Skutečně se v něm vyskytují jen sporadicky, protože nemají šanci se tak nízko přichytit na nějakého většího savce. A jestli máte pocit, že klíšťata jen přenášejí nemoci a nejsou ničím užitečná, pak je třeba dodat, že se jimi živí například slepice. Puntíkaté klíštěNa téma klíšťat je potřeba zmínit ještě pijáka lužního. Možná jste ho už na svém parťákovi našli. Vypadá skoro stejně jako ostatní, ale je výrazně větší a na zadečku můžete rozpoznat jemné, černé tečkování. V ČR je čím dál rozšířenější a přenáší obávanou babeziózu – drobného parazita, který napadá červené krvinky a projevuje se slabostí, horečkou nebo zvracením psa, obvykle za doprovodu s tmavou močí. Ve většině případů končí nakažení smrtí psa (pokud ihned nenavštívíte veterináře). KomářiMožná až ve chvíli, kdy se chystáte vyrazit na dovolenou do zahraničí se svým psem, narazíte na téma komárů a jak se jim bránit. U nás komáři sice také občas sají krev psů, ale není to nijak závažným problémem. V zahraničí mohou komáři přenášet obávané srdeční červy, kteří můžou vašeho parťáka stát dokonce život. Proto je dobré před odjezdem do zahraničí s veterinářem probrat vhodná antiparazitika, podat je včas i po návratu a vybavit se dobrým repelentem. Kloši a repelentKloš jelení je nepříjemný škůdce, o kterém se skoro nemluví. To proto, že málokdo ví, jak se tenhle drobný živočich jmenuje. Přitom skoro každý už viděl „jako klíště vypadajícího, létajícího, otravného hmyza“. Skutečně se podobá klíštěti s křídly. Ta mu ale po přisátí upadnou. A štípe opravdu rád a velmi nepříjemně. Většina psů se zuřivě vykusuje, často až do krve. Štípanec kloše svědí hodně a dlouho. A někteří psi na něj dokonce mají alergické reakce. Jenže ubránit se mu je složité. Většina výrobců repelentů na kloše nemyslí nebo na ně nefungují. Anebo páníček repelenty u chlupáče vůbec nepoužívá, když se chystají jít do lesa. Nezbývá, než si pořídit opravdu kvalitní repelent a používat ho opravdu často. Octomilky škodí očímJen málokdo slyšel o spojitosti s onemocněním očí, přitom octomilky má doma každý druhý. Speciální druh octomilek, které potkáte nejčastěji v lese a živí se slzami, může přenášet nebezpečné parazity. Jsou jimi drobné hlístice thelasia, které žijí pod třetím víčkem a způsobují záněty spojivek, svědění, výtoky z oka, podráždění rohovky. V případě, že má váš mazlíček problémy s okem, navštivte neprodleně veterináře, který parazita případně mechanicky odstraní. Thelasia se totiž může stejně tak rozšířit na všechny psy v domácnosti, na kočky i lidi. Vši a ti druzíKolem čenichu a uší můžete občas najít taky vši nebo zákožky svrabové (ty přenášejí často i toulavé kočky), které způsobují svědění, hlavně kolem a uvnitř uší. S pozdním létem se objevují taky sametky podzimní, vypadající jako drobné oranžové tečky. Všichni tito parazité způsobují silné svědění nebo dokonce kožní onemocnění. Pokud na svém čtyřnohém parťákovi objevíte některého z těchto parazitů, neváhejte požádat o radu veterináře dřív, než bude pozdě. Je docela možné, že vámi zvolené antiparazitikum bude po celou sezónu fungovat na klíšťata a blechy, to ale zdaleka není vše. Myslete na kvalitní repelenty pro psy.    

Psi a voda – letní rizika Slunce. Konečně je ho až moc. Pejskaři lehce znejistěli, jestli jejich parťáky nepálí tlapky. Starší hafani v tom vedru ujdou polovinu obvyklé procházky. Kdo by jim nedopřál ochlazení ve vodě? Na co si dát pozor, abyste svému psovi neublížili nebo ho dokonce neohrozili na životě? Koupání v příroděJe asi nejoblíbenější kratochvílí páníčků i jejich psů. Vyrazit se někam projít a pak se zchladit ve studené řece nebo průzračném jezeře. Nepodceňujte výběr vody. Často se v ní vyskytují sinice a bakterie, díky kterým se u parťáka rozvinou kožní problémy, plísně a dermatitidy. Těch může být opravdu těžké se zbavit a léčba je časově i finančně náročná. Než do vody vejdete, pečlivě taky prozkoumejte její dno (pokud je na dosah), jestli na něm nečíhají ostré kameny, o které si chlupáč může poranit tlapky. Tip: Polštářky na tlapkách umí opravdu hodně krvácet. K vodě si raději berte s sebou desinfekci a pružný obvaz tzv. koban, nikdy nevíte, co se může stát. V takovém případě se neztratí ani botička, která tlapku ochrání. Protože určitě budete potřebovat dojít úspěšně domů. Vodní hrátkyZahrada a hadice je nejlepší zábava pro mnohé majitele hyperaktivních borderek nebo bull plemen. Chytat vodu a skákat v odlescích jemné duhy dokážou tato plemena (a i spousta jiných) opravdu dlouho. Problém číhá v tom, když se v zápalu hry nalokají vody až příliš. Nepoznají, kdy mají dost. Prostě se dobře baví. Pak ale můžou začít být malátní, unavení, dezorientovaní, můžou zvracet, kroutit se v křeči. To jsou jasné příznaky nastupující intoxikace vodou. Není čas ztrácet důležité vteřiny, okamžitě vyrazte k veterináři. Nadmíra vody v organismu totiž mění tlak v buňkách a může dojít k otoku mozku, který bývá smrtelný. Raději se snažte nic nepřehánět a přívod vody včas vypnout. Jako rychlá pomoc, než dorazíte k veterináři, může fungovat doplnění elektrolytů (např. Nutrisal v troše vody), kdy se začne upravovat tlak v buňkách zpátky. Tip: Jestli chcete dopřát psovi bazén, pořiďte mu raději vlastní, psí. U lidských klasických bazénů si chlupáče dobře hlídejte, většinou z nich neumějí totiž odejít a nakonec se můžou utopit vyčerpáním! Nenechávejte proto psa u bazénu o samotě a bez dozoru. A co u moře?Někteří psi mají to štěstí, že se za život podívají se svým páníčkem i k moři. Mořská voda umí být pro lidi léčivá, pro psy už o něco méně. Pokud se jí hodně napijí, může to znamenat zažívací problémy, zvracení a průjem. Zbytky soli taky nedělají dobrotu v kožichu a po koupeli v moři je dobré parťákovi dopřát opláchnutí sladkou vodou, aby jeho kůže netrpěla. Jak poznat přehřátíKdyž je slunce příliš, snadno se psí organismus začne přehřívat. Zejména v dopravních prostředcích, kde teplota rychleji stoupá na neúnosnou míru. Je to způsobeno i tím, že pes nemá klasické potní žlázy a neumí se potit, tedy ochlazovat odpařováním vody. Jeho jedinou možností je ochlazovat se vdechováním vzduchu přes vlhký jazyk. Jakmile venkovní teplota stoupne nad 25°C, nestačí už jim k ochlazování to. Pes začne dýchat ztěžka, má suchý a teplý čenich, skleněný pohled, zarudlé oči, je  apatický. V takovou chvíli je důležité co nejdříve umístit psa do stínu a ochlazovat jej od tlapek. Ideální je přiložit navlhčený ručník. Náhlým politím studenou vodou mu způsobíte šok, který všechno jenom zhorší! Pomůže taky něčím psa ovívat a nabídnout mu posléze vodu k pití. Pak co nejdříve vyhledejte pomoc veterináře. Psí plavecJsou psi, kteří vodu milují, a pak jsou ti, kteří se bojí opustit bezpečí dna. V obou případech byste měli parťákovi pořídit plovací vestu, pohodlnou a bezpečnou. Plavání totiž spotřebuje velké množství energie a kdo není trénovaný vodomil, můžou mu snadno uprostřed jezera dojít síly. Neriskujte. S plovací vestou se nakonec bezstarostně naučí plavat i psi, kteří se vody bojí. Jak ještě psa zchladit?Kromě blahodárné vody poskytne parťákovi ochlazení i třeba chladící podložka. Tu ale nikdy nedávejte do kenelky nebo malých prostorů. Pes musí mít možnost volby, zda si chce lehnout a chladit se nebo chce být mimo podložku. Ve vyhřáté domácnosti někdy pomáhá přehodit také vlhký ručník přes větrák nebo můžete zkusit mražené psí lízací podložky. Hlavní je vedra ve zdraví přečkat. S vodou není radno si zahrávat a velmi snadno se to může zvrtnout. Užívejte si všeho s mírou, abyste si léto mohli vychutnávat v klidu bok po boku a bez starostí.   

Dovolená se psemSpolečné zážitky s parťákem jsou k nezaplacení. Jestli se chystáte na dovolenou se psem nebo rovnou celou psí smečkou, pohlídejte si, na co si dát v zahraničí pozor. Poradíme taky, na co nezapomenout. Cestování po ČeskuPokud plánujete výlet hezky česky, je tu plno „dogfriendly“ míst. Ať už vás lákají hory nebo kouty velkoměst. Nejaktuálnější seznam hotelů a přátelských lokalit vám poradí nadšenci ve skupinách o cestování se psem na sociálních sítích. Vždy se ještě předem ujistěte při samotné rezervaci pobytu, že ubytují i psa a za kolik. Pojedete vlakem? Dobře prozkoumejte, který dopravce přepravuje psy. Někteří totiž nepovolují větší čtyřnohé parťáky a rotvajlera do tašky rozhodně nedáte. Vždy byste měli mít pro psa vhodný náhubek, ve kterém se bude cítit po dobu cesty pohodlně (rozhodně ne fixační náhubek!). Do vlaku se hodí i deka nebo třeba polštář do přepravky (nebo přímo přepravka). Aby chlupáč věděl, kde je jeho místo a měl klidný prostor pro odpočinek. CyklodovolenáJste sportovně založení? Vyrazte na putovní cestu po Česku! Určitě ale budete potřebovat vozík za kolo. Pokud totiž nemáte závodního huskyho, dříve nebo později by ho z běhu vedle kola mohly bolet tlapky a trpět jeho polštářky. Rozvrhněte trasu raději po menších úsecích, kde si všichni nakonec dostatečně odpočinete. Zážitky za hranicemiMálokomu se ale chce sedět doma. Není nic jednoduššího, než vyrazit autem po EU. Potřebujete mít od veterináře vystavený pet pas, platné očkování na vzteklinu starší 3 týdnů, ale ne starší než 1 rok a fungující čip. Pozor pouze pokud máte více jak 5 psů. To už budete potřebovat povolení pro cestu v rámci soutěže nebo výstavy, aby vás za hranicemi náhodně nezastavili jako množitele. Předem se poinformujte na webech jednotlivých velvyslanectví, kde najdete, jaká jsou v které zemi pravidla. Francie a Německo například nemají rádi bull plemena bez pp a nemusí je pustit přes hranice (nebo je i poslat do karantény). V Rusku neradi vidí rotvajlery. A ve Finsku nedovolují všechna plemena, pocházející z vlka. Autem se psemMyslete na bezpečnost a psa bezpečně připoutejte speciálním autopásem. Buď za postroj, nebo v kenelce na sedadlech, nebo v kufru auta odděleného od zbytku vozu přepážkou. Pokud snáší váš parťák jízdu autem hůře, je lepší zvolit přepravku, přes kterou přehodíte deku. Pes se tak může cítit víc v bezpečí. Určitě zkuste uklidňující medikamenty, aby cestou tolik netrpěl. Ať už aromaterapii, bachovy kapky, něco silnějšího po dohodě s veterinářem nebo postupný návyk několik týdnů před cestou Pozor na úžeh! Když na psa po dobu cesty hodně svítí slunce, může u něj dojít k úžehu. A to i přesto, že v autě dobře větráte nebo máte zapnutou klimatizaci. Letadlem za zážitkyJsou místa, kam autem nedojete. Můžete zkusit letadlo. Jen se dobře informujte, jak která letecká společnost přepravuje psy. Většina společností nedovoluje psy na palubě, pouze ve standardizované přepravce nákladového prostoru. Taková přepravka musí splňovat normy certifikace IATA, jako třeba vyměnitelnou vodu bez otevření dvířek. Personálu letadla vždy oznamte, že máte vzadu čtyřnohého parťáka, aby na něj dohlédli a hlídali mu tam teplotu a tlak. Letenku pro chlupáče kupujte raději telefonicky, webové rezervační systémy ji neumí zarezervovat. Pro menší stres u parťáka hledejte lety bez přestupů. A nebo vyberte dva lety s větší pauzou mezi nimi, ať při přestupu psa zkontrolujete a můžete vyvenčit. Tip pro vás: Chystáte se k moři? Přibalte i ošetřující přípravky na kůži a srst psa (pokud se bude koupat v moři) a hodit by se vám mohla i plovací vesta. Co sbalit na cesty?Je pár věcí, které by vám nikdy neměly chybět. Samozřejmostí je krmivo (u barfařů nejčastěji sušené náhražky nebo dočasně pytel granulí). Taky cestovní miska na vodu a lahev s vodou. Nezapomeňte na lékárničku první pomoci pro psa. Měla by obsahovat: -        něco na průjem -        ošetření na tlapky -        desinfekci -        obvazy -        léky na zmírnění alergie (kdyby se objevila) -        kapky do očí a uší. -        Vhodná jsou také antiparazitika. Určitě si z dovolené nechcete přivézt nezvané hosty nebo nějakou zákeřnou nemoc. Skvělé je mít pro parťáka taky pelíšek, matraci nebo deku. Hodit se bude hračka na uklidnění a pro zábavu při odpočinku. A samozřejmě pevné vodítko a pohodlný postroj nebo i obojek. V ideálním případě zvolte takové vybavení, na kterém je vyšité jméno psa a telefon s mezinárodní předvolbou ČR na vás, aby se chlupáč snadno vrátil k vám, kdyby se v cizině někde zatoulal. Tipy na závěr: ✔ Před cestou do zahraničí si zkontrolujte platnost očkování a čip vašeho parťáka ✔ Pečlivě prostudujte, co požadují v které zemi, ideálně na konzulátu ✔ Po Česku i do zahraničí byste s sebou měli mít dobře vybavenou lékárničku pro psa ✔ Nezapomeňte na pevné vodítko a postroj/obojek s vyšitým kontaktem v mezinárodním formátu pro případ, že se pes zaběhne